
...první měsíc jsem se skoro každé ráno probouzela zabořená do tvých zlatých vlasů.... :) hezký.... Nikdy v životě už nezapomenu na patálie s promoklým stanem a osudnou nocí pod širákem,kdy jsme se choulili k sobě ve snaze se alespoň trochu zahřát a spali několik hodin v promočených spacácích za zpěvu ožralých metalistů .....
jak jsme pak skoro přejeli zastávku na cestě domů protože jsme totálně mrtví usnuli ve vlaku..... Tohle léto stálo fakt za to :))))) Ale už končí a začíná něco nového.... hej a ten dáreček tu furt trčí na skříni.... tedy.... 2,5 kilogramový dáreček :) už aby bylo třináctého října :)
Ps:Každopádně strávit dvě hodiny s namydlenou hlavou,hádat se po ránu s nějakýma pipinama o sprchu a pak sušit spodní prádlo na očích veřejnosti a ještě k tomu dostat pecku od elektrického ohradníku.... nebýt honzova úžasného stanu a nepřejícího počasí...nic z toho by se nestalo :)))